MESHUGGAH

Recenze

reNOTHING
innocence-music.com:
Trym
Catch 33
marastjakcyp.com:
onDRajs
bizzaro
BuKy
LooMis
metalopolis.net
V-dur
abysszine.com -new
stephen
irockschock.net -new
Petr Korál

Meshuggah - I
marastjakcyp.com
makrorecenze
metalopolis.net
Dalas


Catch 33 - spark 6/05

Od nového alba Meshuggah neočekávají jejich fanoušci nic jiného než brutální, nesmlouvavou, absolutně soustředěnou, perfektně zaostřenou, vysoce strukturovanou a maximálně intezivní zvukovou masáž, na kterou mají Meshuggah copyright. Spíše ve středním tempu valící se kompaktní zvuková lavina, která nepřipouští žádné pochybnosti, váhání či slabost. Devastující bicí, drnčící basa, hluboké kytarové hřmění a divoký řev vytvářejí komplexní zvuk, jenž nemá žádné trhliny. Krátká kytarová sóla z něj nijak nevyčuhují, ale naopak vytvářejí ještě další vrstvu v tom už tak dost hustém, monolitickém hřmění, připomínající blížící se vlnu tsunami. Přestože je na obalu desky uvedeno 13 kompozic, ve skutečnosti se jedná o jednolitý, kompaktní hudební blok, který mi evokuje mohutný, rozvodněný veletok, který se nezadržitelnou silou plyne vpřed a strhává přitom s sebou vše, co není dost odolné na to aby vydrželo ten strašný nápor. Jednotlivé skladby plynule navazují jedna na druhou a první oddech přichází až v ůsedmé" "Mind´s Mirror", ikdyž mluvit o pořadí skladeb v jednolitém hudebním toku je přinejmenším zavádějící. Elektronicky zkreslený vokál deklamuj text, jenž předznamenává v dějinách Meshuggah něco nevídaného. TICHO. Tedy ne ticho absolutní, Postupně se do něj totiž velmi jemným a jakoby nesmělým způsobem začleňují různé archaicky znějící elektronické zvuky a osamělé kytarové tóny, které dohromady posléze vytvářejí velmi zvláštní psychodelickou atmosféru 70. Let, konkrétně pak ranných KING CRIMSON někdy kolem alba "Red" (74). Podobné rytmické a harmonické postupy se pak objevují i v tom jejich nemilosrdně barbarském hřmění a výsledek zní hodně zajímavě. Rozhodnutí začlenit do své hudby i jemnější a Atmosféričtější polohy lze považovat za nový, překvapivý prvek v hudbě Meshuggah, který je rozhodně ku prospěchu věci. To jejich úporné, repetitivní, průmyslné noise, plzné zrezivělých kytarových struktur, metalického hřmění a předimenzované agrese tím získalo další vítaný hudební rozměr a uměleckou nadstavu. Meshuggah nelze podceňovat ani ignorovat, jen bezvýhradně milovat nebo je stejně jednoznačně nenávidět. Michal Jakubík

Vynikající deska, na které Meshuggah naplno využili a rozvinuli své nejsilnější zbraně z minulosti a ještě přidali něco navíc. Je zde vše, co na nich mají fanoušci rádi, ale přitom se mi nezdá, že by se motali, opakovali, naopak spíš našli východisko pro další cestku. Materiál, který vlastně obsahuje jednu skladbu, rozdělenou do třinácti tracků, byl pro kapelu velkým průbířským kamenem, aby dokázala udržet atmosféru, kompaktnost výrazu, přitom deska musí zároveň působit dostatečně pestře, stále se něco děje a vyvíjí kupředu. Deska udržuje posluchače v neustálém napětí, střehu a vyžaduje jej plně koncetrovaného (ať už si při poslechu medituje nebo počítá šílené rytmy). Přitom si jsou ovšem muzikanti vědomi, že když naloží lidem takovou kládu, je třeba jim dopřát oddechový čas - a to se kapele podařilo skvěle, dynamika desky nemá chybu. Nakonec se mi zdá, že právě v této nesnadné formě se Meshuggah hodně našli a perfektně sedla k tomu, co chtějí hudebně sdělit. O jejich muzice se toho o moc víc nedá sdělit nedá, nasaďte si sluchátka a octněte se v úplně jiném světě, v jiné realitě. Martin Čermák

Meshuggah napsali velice chytré album. Na "Nothing" nasadil svou laťku vysoko, ale kdo čekal, že začnou svou hudbu dělat ještě komplikovanější, ten se mýlil. Kapela už svůj styl vybudovala a přesto se jí podařilo nahrát album, na kterém najdete překvapivé nálady. Ať už je to minimum kytarových sól a nebo krátké skladby, jež do sebe zapadají jako skládačka. Celkový dojem se dá charakterizovat jediným slovem-NADHLED. Karel Balčirák